Rozhovor s Erikou Bohatou: ,,Přepážky mizí. Banky musí řešit, jak prostor poboček využít i jinak."

Erika je autorkou návrhu interiérů firemního bankovnictví pro ČSOB a také stojí za designem nové banky Hello bank! by Cetelem, která se na trhu objeví letos na podzim. Nová banka, která bude převážně digitální, má na trh přinést také nový design poboček. Ten má zahrnovat kavárnu, pingpongový stůl nebo mobilní nábytek, díky němuž se prostor večer přemění třeba na galerii. V rozhovoru pro Médiář Erika nastínila, jak se interiéry bank proměnily a jakým výzvám dnes musí čelit.

„Banky počítají s tím, že digitalizace zmenší počet poboček a návštěvnost bude ubývat. Je důležité řešit, co dál, jak prostor vybavit, aby sloužil i jinak."

— Erika Bohatá, Architektka ve firmě CAPEXUS —

Ve firmě CAPEXUS navrhujete často bankovní interiéry, jak jste se k takové specializaci dostala?

Jednou z mých prvních zakázek po nástupu do společnosti CAPEXUS byla kompletní přeměna pobočky firemního bankovnictví pro ČSOB v Praze na Andělu. Výsledek se klientovi líbil natolik, že se jej rozhodl využít jako jednotný vzhled pro všechny pobočky. Společně s oddělením marketingu a manažery z ČSOB jsme vytvořili manuál pro vznik nových poboček tak, aby byl zachovaný jednotný vzhled. Za celý proces vzniku nových poboček zodpovídáme my, nyní již vzniká desátá pobočka v tomto standardu.

Je pro vás nějakým způsobem závazné ze strany dodavatele interiéru vytvoření prostoru tak, aby přilákal více zákazníků?

Banka nedokáže s přesností zhodnotit, proč lidé přišli právě na její pobočku, zda to je pouze kvůli službám, které poskytuje, či v tom hraje roli i interiér. Často však přijde požadavek, že je nutné, aby interiér banky zaujal kolemjdoucí více, než tomu bylo v minulosti. Není ale určená přesná míra nebo počet lidí, kteří mají díky změně přijít.

Naposledy jsem navrhovala interiér nové banky na trhu, kde vzniká například i malá kavárna, která může nalákat k návštěvě také lidi, kteří nejsou klienty banky. Tímto způsobem mají šanci banku poznat. Pobočka je tak vlastně offline marketingovým kanálem. Stávající klienti pak mají pocit, že návštěva banky není jen o nepříjemné „úředničině“, ale že jednání může probíhat v příjemném prostředí.

Předpokládám, že touto novou bankou máte na mysli Hello bank! by Cetelem, což je francouzská banka patřící do portfolia skupiny BNP Paribas, která vstoupí na český trh oficiálně letos na podzim?

Ano, jedná se o Hello bank! by Cetelem, která vzniká v prostoru stávající pobočky Cetelem v Praze na Andělu. Je to digitální banka cílená i na moderní a aktivní lidi, což odráží i pojetí interiéru. Ten je velmi flexibilní, dá se kdykoliv během dne či roku měnit, protože všechen nábytek i ostatní vybavení je mobilní. Navečer tedy může prostor banky sloužit jako místo večírků, přednášek, výstav nebo setkání.

Je důležité se umět přizpůsobit trendu internetového bankovnictví a počítat s tím, že si lidé mohou spoustu věcí vyřešit z domova. I proto Hello bank! by Cetelem pracuje s využitím prostoru jiným, vícestranným způsobem.

Podle popisu nového interiéru, který má působit na mladé lidi, to vypadá na inspiraci například bankou Air Bank.

Air Bank má uvolněnější interiér, to je pravda, ale v porovnání s Hello bank! by Cetelem má mnohem jasněji dané jednotlivé zóny, kde sedíte s bankéřem a zároveň má tato místa fixní. Obecně bych řekla, že s příchodem mladých bank na český trh, jako je například i Air Bank, téměř všechny banky postupně začaly měnit své interiéry tak, aby byly pro klienta přívětivější a otevřenější.

Air Bank je mimo jiné výrazná zvolenými barvami, zelenou a bílou. Banky samozřejmě mají určenou barevnou kombinaci předem, nicméně jak s nimi vy při tvorbě designu pracujete?

Od klienta dostáváme korporátní barvy, které má banka dopředu dané, a korporátní manuál. Barvy mají přesný odstín, od kterého se nelze odchýlit a na architektovi je, aby je správně využil. Inspirujeme se na více místech, děláme si rešerše a moodboardy. Záleží i na klientovi do jaké míry chce mít firemní barvy v interiéru zahrnuty. Air Bank si barvy vybrala opravdu dobře, mnoho lidí ji pro její výrazné barvy pozná.

Předchozí popis vlastně vyčleňuje určité nové trendy v tom, jakým způsobem si mohou banky dovolit s interiérem v dnešní době pracovat. Jaké další trendy se na trhu vyskytují, a to i v porovnání menší a větší banka?

Skoro bych řekla, že volnější požadavky měli z mé zkušenosti klienti ze strany ČSOB. Hello bank! by Cetelem měla striktnější pravidla, na druhou stranu chtěli její zástupci daleko kreativnější koncept a v jeho vymýšlení mi dali větší prostor. Obecně přepážky pomalu mizí, jak pobočky procházejí rekonstrukcemi. Nový design má spíše volné stoly, neexistuje bariéra mezi bankéřem a zákazníkem. Myslím, že bychom se už nesetkali u jakéhokoliv klienta z bankovního sektoru s požadavkem na začlenění přepážek do interiéru.

Kromě osobnějšího jednání mohou zákazníky nalákat také digitální technologie či umístění herních prvků na pobočku. Hello bank! by Cetelem má například pingpongový stůl přímo na pobočce, uvědomuje si nutnost víceúčelového prostoru určitě i proto, že je právě více digitální. Mezi trendy patří samozřejmě umístění dětských koutků nebo zmíněných kaváren.

Banky určitě obecně počítají s tím, že spolu s rostoucí digitalizací nebude třeba mít tolik poboček a návštěvnost bude ubývat. Je důležité řešit, co pak dál se svým prostorem, jak ho jinak využít a vybavit. ČSOB má třeba vlastní konferenční prostor ČSOB Inspirace, kde je v dolním patře kavárna s malým občerstvením a nahoře místo na pořádání společenských akcí nebo přednášek.

Co se týká investic do komerčních interiérů, máte pocit, že v čase spíše rostou nebo se více šetří?

Úspory se hledají vždy u každého projektu. Obecně se ale projevuje trend zvyšování investic. V minulosti byly interiéry zaměřeny hlavně na funkčnost v celkem jednoduchém designu. Teď se firmy, například pokud se bavíme o prostoru pro zaměstnance, snaží být atraktivním zaměstnavatelem a vytvořit pracovníkům pohodlí. Proto se staví relaxační zóny, kuchyňky s bary a místem pro neformální setkání nebo třeba silent a focus roomy. K trendům patří i sdílení pracovního místa nebo také vybavení jako stůl na fotbálek či místo na grilování.

Mentalita zaměstnavatele se posunula, záleží mu na tom, aby se zaměstnanec ve firmě cítil dobře. Takovýto interiér také napomáhá řešit problémy s fluktuací a současným nedostatkem pracovníků. Pro lidi hledající si práci je příjemný interiér jedním z kritérií výběru své nové pracovní pozice, říká se dokonce třetím nejdůležitějším, po platu a lokalitě.

Jedním z možná nepříliš populárních prostorů pro zaměstnance je open space, otevřené kanceláře, kde jsou zaměstnanci od sebe odděleni nejčastěji jen vyšší přepážkou. Můžete jim vy, z pozice architekta, prostor nějak zpříjemnit?

Dnes už se navrhuje open space menšího rozsahu s prvky, které prostor opticky i funkčně rozdělují. Integrujeme řešení, které často zmiňovaná negativa, jako je hluk a nemožnost se soustředit, odstraňují. Je mnoho způsobů, jak vytvořit příjemný openspace, používají se akustické panely, telefonní budky, relaxační zóny, zeleň nebo neformální prostory, kde se dají projednávat i osobní věci a nikoho tím nerušíte a zároveň sami nejste rušeni.

Můžete zhodnotit, zda jsou zadavatelé už v dnešní době více zasvěceni do toho, jak by měl moderní interiér prostoru pro zaměstnance vypadat a jaký zaměstnanci očekávají?

Je to tak půl na půl. Polovina ví, jak se dá trendově prostor řešit, ale ne vždy si jsou vědomi nutnosti poměrově vyšších investic. Druhá půlka klientů o tom, jak se dá s prostorem pracovat, neví, a tam je pro nás výzvou ukázat výhody například právě akustických řešení.

Dá se porovnávat podle odvětví, kdo k interiérům přistupuje pragmatičtěji a komu záleží na moderním vzhledu a vyžaduje ho?

Toto se velmi těžko porovnává, každé odvětví má zcela jiné požadavky. Například právníci nechtějí pracovat v open space, chtějí řešit věci více v soukromí, a navrhujeme tak pro ně jednotlivé kanceláře. Do open space jdou obecně více korporátní firmy, IT společnosti a startupy.