Co udělat pro boj s viry v kancelářských budovách? Správná výměna vzduchu je klíčová

Design kancelářských prostorů musí být navrhován především se zřetelem na produktivitu a zdraví lidí, kteří se v kancelářích pohybují. Kromě interiérového designu hraje ale významnou roli i správa kancelářských budov. Zajištění správné ventilace vzduchu, efektivního využití klimatizace či dobré úrovně vlhkosti v kancelářích dokáže výrazně omezit šíření infekčních látek, a zajistit tak lepší zdraví pracujících lidí. V současné situaci většina firem preferuje home office, ovšem po odeznění pandemie dojde k návratu do kanceláří.
Jak by tedy měly kancelářské budovy účinně zajistit výměnu vzduchu?

Přirozené denní světlo, které přichází do kanceláře velkými okny

Pozor na rekuperační výměník

Ventilace v kancelářských budovách pracují většinou pouze s čerstvým vzduchem z venkovního prostředí, takže riziko nákazy z odpadního vzduchu z kanceláří nehrozí. Podle dostupných informací se nový koronavirus nepřenáší čistě vzduchem, ale zejména kapénkami, popř. prachovými částicemi. Problém však může nastat tehdy, pokud se v budově ke zpětnému získávání tepla používá tzv. rotační rekuperační výměník.

Rotační rekuperační výměník

(někdy také regenerační výměník) je určený pro přenos tepla nebo vlhkosti. Základní součástí rotačního rekuperačního výměníku je rotor, který jednou polovinou zasahuje do odváděného proudu vzduchu a druhou polovinou do vzduchu přiváděného. Otáčením rotoru pak dochází k přenosu nakumulované tepelné energie a vlhkosti z odváděného vzduchu do vzduchu přiváděného. Tento typ rekuperačních výměníků je efektivní a oblíbený především pro velmi rychlou návratnost investice. Bohužel v nich dochází ke kontaminaci přiváděného vzduchu z venku s odváděným vzduchem z kanceláře, a proto hrozí zvyšování koncentrace infekčních látek v přívodním vzduchu.

Doporučuje se proto vzduchotechnické jednotky provozovat bez zapnutého rotačního výměníku, a to zejména tam, kde se reálně pohybují osoby. To stejné platí o systémech, které využívají cirkulaci odváděného vzduchu, kdy je třeba v tuto dobu provozovat systém jako 100 procentně čerstvovzdušný.

Otevřené okno u pracovního stolu pro lepší cirkulaci vzduchu

Hlavní je přívod čerstvého vzduchu

Pro omezení šíření infekce je nutné zajistit pravidelný a co největší přísun čerstvého vzduchu do kanceláří. Větrání by mělo v budovách fungovat (pokud možno) nepřetržitě, tedy i přes noc a o víkendu, kdy v nich nikdo nepracuje. Jak v budovách s mechanickou ventilací, tak především v budovách bez ní, se doporučuje co nejvíce otevírat okna. Ano, z hlediska teploty to může být poněkud nepříjemné, ale přísun čerstvého venkovního vzduchu výrazně pomáhá omezovat koncentraci infekčních látek. 

Pro zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu pro každého člověka je také dobré alespoň mírně snížit počet zaměstnanců
v jedné kanceláři. Po každém vstupu do kanceláře, kde se někdo pohyboval, by měl zaměstnanec otevřít okno alespoň na 15 minut.
Okna v kancelářských budovách je nutné otevírat ve všech typech prostor (s výjimkou toalet, o kterých si povíme dále), aby následně docházelo k příčným tokům napříč budovou.

Záběr na zelenou stěnu a barevnou relax zónu.

Vlhkost a teplota ovlivní vir jenom při extrémech

Šíření některých virů lze omezit příslušnou změnou vlhkosti a teploty v budově. Bohužel podle dostupných informací to neplatí o nejnovějším typu koronaviru. Viru, který má na svědomí letošní pandemii, vyhovuje široké spektrum podmínek a šíří se bez problémů i v místech
s 80% vlhkostí či teplotách dosahujících 30 stupňů Celsia. Podobné podmínky jsou samozřejmě zcela nevhodné pro delší pobyt v kancelářích. 

Záběr na zapnutý termostat

Středoevropské podmínky nám hrají do karet

Z hlediska šíření infekce tedy není nutné měnit nastavení klimatizace či úrovně vlhkosti.
V sušším vzduchu mohou být nosní sliznice více citlivé vůči infekčním látkám, ovšem ve středoevropských podmínkách se vlhkost uvnitř budov i bez speciálních systémů většinou drží na přijatelné úrovni.

Maximální stupně filtrace nejsou v kancelářích potřeba

Vzduchotechnické jednotky v kancelářských budovách jsou většinou vybaveny dvoustupňovou filtrací. Kapsový nebo rámový filtr se u nich nachází jak na výstupu čerstvého vzduchu, tak na výstupu odváděného odpadního vzduchu. Účinnost filtrů a jejich použití se liší podle typu budovy. Pro běžný kancelářský provoz se používají zejména filtry těchto tříd:

  • G3, G4 (zachytí pyl či mlhu)
  • M5 (zachytí výtrusy či cementový prach)
  • M6 (zachytí větší bakterie či zárodky na nosných částicích)
  • F7, F8 (zachytí jemný prach, který vstupuje do lidských plic)
Recepce Spaces s obkladem z dubové dýhy.

Vzduch z venkovního prostředí

V potravinářském a farmaceutickém průmyslu či nemocnicích, kde je potřeba zajistit vyšší stupeň filtrace, se používají tzv. HEPA a ULPA filtry (třída H a U). Ty dokáží zachytit i mikročástice, tedy aerosol a viry. V běžných kancelářských budovách není nutné a často ani prakticky možné vyměnit stávající filtry za vyšší třídu. Jak už víme, přenos nového koronaviru vzduchem nepatří
k hlavním rizikům, takže šíření infekce příjmem vzduchu
z venkovního prostředí nepředstavuje závažné nebezpečí. 

Virus se většinou váže na větší částice, které jemné filtry nižších tříd zachytí bez problémů. Občas při vypouštění může docházet
k mírné kontaminaci venkovního vzduchu.

Odvzdušňovací potrubí

Pravidelná výměna filtrů 

V kancelářských budovách je třeba pravidelně měnit filtry vzduchotechniky. I když nejsou zdrojem kontaminace samy o sobě, mohou zanesené filtry způsobit snížení přívodu čerstvého vzduchu z venku a tím přispět ke zvýšení koncentrace virových částic v kanceláři. Výměna filtrů může probíhat podle normálního rozvrhu, ovšem neškodí
i vyšší frekvence kontroly a výměny. 

Tam, kde je nainstalován rotační výměník, se pak musí častěji přistupovat k důkladnému čištění a dezinfekci. Naopak zvýšené čištění či dezinfekce vzduchového potrubí není třeba. Viry se ve ventilačních kanálech neukládají a jsou unášeny proudem vzduchu.

Uklízeč umývající podlahu

Opakované čištění povrchů

Kromě čištění filtrů by si správci budov (či samotní zaměstnanci) měli dávat pozor na povrchy, kterých se často dotýká velké množství lidí. Nový koronavirus zřejmě přežívá na různých typech povrchu i několik dní. Kvůli tomu je nutné často dezinfikovat například kliky od konferenčních místností, kancelářské kuchyňky a další místa, kde dochází k přímému i nepřímému kontaktu
s jinými lidmi. 

Záběr na silent room s dřevěným obkladem.

Nezbytná opatrnost

Jeden ze starších výzkumů ukázal, že virus umístěný na kliky dveří a stoly dokáže během dvou až čtyř hodin proniknout na 40 až 60 % povrchů v celé budově. Zejména toalety vyžadují speciální péči jak z hlediska vzduchotechniky, tak
z hlediska opatrnosti zaměstnanců. Otevřená okna na toaletách by mohla vést k proudění kontaminovaného vzduchu do ostatních místností. Místo otevření oken je tedy na toaletách nutno zajistit neustálý odvod vzduchu (24 hodin denně).

Žena sedící u okna s výhledem na administrativní budovy

Snížení rizika nákazy

Při dodržení všech výše zmíněných zásad a s udržováním rozestupu mezi jednotlivými zaměstnanci by se mělo riziko nákazy v kancelářských budovách výrazně snížit. Masový návrat do kanceláří lze očekávat koncem jara či začátkem léta, kdy by neměl být problém s otevíráním oken a dostatečným přísunem čerstvého vzduchu. Samozřejmě bychom nikdy neměli zapomínat na základní obranu před virem, tedy časté mytí rukou a omezení dotýkání se obličeje.

Pokud i vy toužíte po zdravějších kancelářích se správnou výměnnou vzduchu, neváhejte nás kontaktovat. Náš HVAC tým pro vaši budovu či kancelář vymyslí vhodné řešení


Zdroj fotografií: Petr Andrlík, Unsplash, Tadeáš Seidl

Zaujal vás tento článek? Sdílejte jej.