Čtyřdenní pracovní týden: Nedosažitelná utopie nebo reálný cíl?
Pracovat čtyři dny v týdnu a začínat víkendový odpočinek už v pátek? Nejedná se pouze o zoufalý sen každého zaměstnance o čtvrteční obědové přestávce, ale také o experiment, který již několikrát proběhnul v praxi. Výsledky studií a reálných zkoušek čtyřdenního týdne jsou rozhodně zajímavé. Je možné takový systém úspěšně implementovat i ve vaší firmě?
Možné výhody čtyřdenního pracovního týdne
V zásadě existují dvě hlavní varianty čtyřdenního pracovního týdne. Buď mohou podniky udržet 40 hodin práce týdně a rozložit je mezi
4 dny místo klasických 5 (výsledkem by tedy byly 4 dny o 10 hodinách práce), nebo zkrátit nejen dny, ale i hodiny. Důležitou podmínkou
ve druhém případě však je, že za 32 hodin práce týdně by zaměstnanci měli dostat stejnou odměnu jako za 40 hodin.
Proč o čtyřdenním týdnu vůbec uvažovat? Firmy i zaměstnanci ke zkrácení počtu pracovních dnů mohou mít různé důvody, ale mezi ty hlavní patří:
- Lepší work-life balance: Skutečná a fungující rovnováha mezi soukromým životem a prací je pro mnoho lidí těžko dosažitelná. Díky kratšímu týdnu by lidé získali více času na rodinu, přátele a vlastní zájmy.
- Zlepšená produktivita: Lepší work-life balance by měla znamenat méně stresu, vyšší životní spokojenost a menší únavu. Lze tedy předpokládat, že zaměstnanci budou více motivováni a méně často si budou brát dovolenou/budou chybět v práci kvůli nemocem.
- Environmentální dopad: Kratší čas strávený v kanceláři je kratší čas strávený využíváním energií, vytvářením kancelářského odpadu a produkováním emisí při cestě do práce a zpět.
Historické začátky
Kolik hodin?
Kratší pracovní týden byl poprvé zvažován v USA během ekonomické krize ve 20. a 30. letech minulého století. I tak velcí průmysloví magnáti jako Henry Ford či W.K. Kellogg podporovali zkrácení pracovní doby. V jejich případě
se jednalo dokonce o návrhy šestihodinového pracovního dne. Třicetihodinový pracovní týden měl být způsobem,
jak udržet zaměstnance odpočaté a pracující na maximum.
Kratší doba,
menší mzda
Historik Benjamin Hunnicutt ve své knize Work Without End: Abandoning Shorter Hours for the Right to Work však popisuje rychlý konec snah zavést kratší pracovní týden poté, co se zkrácením práce přišlo i krácení mezd. Zaměstnanci v těžké ekonomické situaci opustili snahu bojovat o zkrácení pracovní doby a místo toho se raději snažili o pouhé udržení dostatku pracovních míst.
Současné experimenty
V posledním desetiletí se chuť experimentovat s čtyřdenním pracovním týdnem vrátila a výsledkem je hned několik zajímavých
praktických experimentů.
Nový Zéland
V roce 2018 firma Perpetual Guardian na Novém Zélandu zavedla kratší pracovní týden po dobu 6 týdnů v březnu
a dubnu. 240 zaměstnanců firmy každý týden hlasovalo
o tom, který den ze svého pracovního týdne zcela vyškrtnou a dostávali přitom zcela stejnou mzdu. Celý proces byl také sledován a vyhodnocován experty
z Aucklandské univerzity (celou studii si můžete přečíst zde).
Japonsko
I velké nadnárodní firmy jako Microsoft se rozhodly vyzkoušet, jak by mohl vypadat čtyřdenní pracovní týden
v praxi. Japonská pobočka Microsoftu otestovala kratší pracovní dobu v srpnu 2019, s překvapivým zjištěním,
že produktivita byla vyšší než v srpnu 2018. Prodejní složka firmy si během zkrácených týdnů vedla až o 40 % lépe než v předchozím roce. Navíc se firma rozhodla zkrátit maximální délku pracovních schůzek na půl hodiny
a maximální počet lidí na schůzce na 5. Kromě produktivity se zlepšilo také nakládání s energiemi a kancelářskými pomůckami.
Překážky a problémy
Současné návyky
Zastánci kratšího týdne musí bojovat se současnou pracovní kulturou a požadavky. Dosud neznáme výsledky opravdu dlouhodobých studií, které by potvrzovaly, že čtyřdenní týden zvyšuje produktivitu v delším časovém horizontu. Otázkou je také správné rozložení pracovní zátěže s ohledem na psychické a fyzické zdraví zaměstnanců. Ne každý má realistickou šanci na vměstnání pracovní náplně do 32 hodin týdně
(buďme upřímní, velké spoustě z nás rozhodně nestačí
ani 40 hodin).
Zkrácením pracovního týdne se také krátí doba, po kterou se zaměstnanci mohou věnovat klientům a jejich potřebám. Málokterý zákazník bude skákat radostí ve chvíli, kdy najednou zjistí, že dodavatel služeb či produktů v pátek přestává zvedat telefony.
Priority
S rýsující se ekonomickou krizí v závěsu za pandemií také přichází podobná situace jako ve 30. letech, kdy spousta lidí nebude požadovat náročné experimenty s pracovní dobou, pouze udržení stabilního zaměstnání. Na druhou stranu koronavirus mění kancelářský život ve velkém, takže se možná dočkáme nových dat o čtyřdenním nebo dokonce kratším pracovním týdnu v brzké době.
Zpříjemnit zaměstnancům práci a zvýšit jejich efektivitu však můžete již nyní díky modernímu pracovnímu prostředí, které vám CAPEXUS pomůže vytvořit. Rádi vám ukážeme nejnovější trendy v našem showroomu, stejně tak je možná nezávazná schůzka s našimi odborníky na téma workplace consultancy.
Posaďte se u nás...
Navštivte náš showroom a vyzkoušejte si nábytek na vlastní kůži.
Autoři fotografií: Unsplash, Petr Andrlík
Publikováno: 8. 9. 2020