Regulace teploty v kanceláři a jak na ni?
Vytápění a klimatizace kancelářských budov patří k finančně a energeticky nejnáročnějším aspektům. Mikroklima v kanceláři má také velmi výrazný vliv na celkovou pohodu a produktivitu zaměstnanců. Termoregulace tedy nemůže být při navrhování kancelářských prostor opomíjena. Naopak, zajištění správného mikroklimatu musí být jednoznačně v popředí. I ve starších budovách, jejichž termoregulace není ze stavebního hlediska ideální, lze docílit vynikajících výsledků pomocí chytře rozvrženého interiéru a zapojení moderních technologií. Jak tedy docílit teploty v kanceláři, která bude vyhovovat všem zaměstnancům?
Co prospívá našemu tělu?
Rovnováha
První zásadou, na kterou musíme během designu termoregulačních řešení pamatovat, je, že každý jednotlivec se liší z hlediska vlastní tepelné pohody. Tepelná pohoda organismu nastává ve chvíli, kdy existuje rovnováha mezi vyprodukovaným a odváděním teplem našeho těla. Jedná se o poměrně úzké pásmo teploty, mimo které se naše tělo musí vypořádávat buď s tepelnou, nebo naopak chladovou zátěží.
Stabilita
Hlavní problém tkví v tom, že nelze unifikovat produkci tepla jednotlivých zaměstnanců. I kdybychom zavedli pravidla práce jako vystřižená z románu 1984 (např. každý zaměstnanec by nosil absolutně stejné oblečení
a vykonával stejně náročné úkony po celý den), pak by na vnitřní teplotu našeho těla měly stále vliv prvky jako metabolismus, únava nebo psychická zátěž.
Ano, i psychika může zcela změnit naše momentální teplotní potřeby. Zejména negativní psychické jevy jako stres. Určitě znáte pocit,
kdy vás doslova polije horko, zejména pokud jste například zjistili, že na splnění náročného pracovního úkolu vám zbývá méně času, než
jste si původně mysleli.
Zákon hovoří jasně
Maximálně 26 °C
Podle zákona (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) je maximální povolenou teplotou v prostoru určeném pro kancelářskou či administrativní práci 26 °C. Tato hranice teploty je doporučená v extrémních letních teplotách kolem 32°C, kdy rozdíl mezi vnitřní pobytovou a venkovní teplotou by neměl být vyšší než 6 °C. V takových podmínkách budeme pracovat právě v letním extrému
a při teplotách cca 27°C, budeme udržovat teplotu
v prostoru a pro většinu lidí přijatelnou ta to teplotu mezi
21 až 23 °C.
V klimatizovaných prostorech se však vyplatí opatrnost s příliš nízkými teplotami během parných letních dnů. Když člověk přijde
z horka, může krátkodobě ocenit rychlý a výrazný pokles teploty. Pravidelné přecházení mezi místy s rozdílem právě teplot více než 6°C může ale škodit zdraví a způsobovat nachlazení.
Na termoregulaci se musí myslet už při návrhu stavby
Začátek plánování
Správná regulace teploty v budově je závislá na dobře promyšleném TZB (technické zařízení budov) projektu, architektonickém řešení budovy a také její poloze.
Při výběru kanceláří k pronájmu je třeba zohlednit, zda se prostory nachází v moderní budově vybavené například lomenými prvky fasády, kvalitním zasklením s reflexními prvky pro odraz tepelných zisků na straně vnější fasády nebo předokenními žaluziemi, které dokáží účinně zadržovat sluneční záření a snižovat tak tepelnou
zátěž v interiéru.
z hlediska pronajímatele.
Teplotní zóny jsou šalamounským řešením
Problém open space
Když už známe fakta o subjektivitě teplotní pohody, musí nám být jasné, že velký open space prostor, ve kterém je udržována jednotná teplota, dokáže být problematický.
I v budově, která je vybavená aktivními prvky, které zabraňují přílišné akumulaci tepla v interiéru, bude docházet k neshodám mezi jednotlivými zaměstnanci. Lepším řešením je více členěná kancelář, která nabízí dostatek soukromí a především teplotní zóny.
Flexibilita
Velké množství firem dnes upouští od rigidního systému, kdy každý zaměstnanec musí pracovat pouze na jednom určitém místě. Principy coworkingu a tzv. desk sharingu (sdílení jednoho pracovního místa více zaměstnanci) pronikají i do klasických korporátních struktur.
V kanceláři s různě nastavenými teplotními pásmy pak mohou zaměstnanci během dne volně střídat prostory, které jim teplotně více vyhovují.
Vytvoření teplotních pásem samozřejmě vyžaduje zevrubný průzkum daného prostoru, zapojení inteligentních chladících technologií
a také zpětnou vazbu od jednotlivých zaměstnanců, aby pásma skutečně odpovídala vyžadovaným podmínkám. Zkrátka termoregulace kancelářského prostoru musí být ušita na míru.
Nepodceňujte vlhkost
Negativní dopady
Subjektivní teplota není jediným prvkem mikroklimatu, který ovlivňuje naše zdraví a psychickou pohodu. Teplota
v kanceláři musí být doplněna i vhodně zvolenou vlhkostí. Nejlépe by se měla relativní vlhkost vzduchu v kanceláři pohybovat v rozmezí 30 až 70 %. Pokud vlhkost klesne pod 20 %, pak dochází k poklesu produktivity zaměstnanců, únavy malátnost a k vysoušení sliznic horních dýchacích cest, což výrazně usnadňuje proniknutí škodlivých látek, virů a bakterií do organismu.
Termoregulace v kanceláři je komplexní obor a problematika, se kterou vám velmi rádi poradíme. Dnes jsou nejcennější zdraví a výkonní zaměsnanci.
Autoři fotografií: Unsplash, Petr Andrlík
Publikováno: 17. 8. 2020